Stíháš, stíhá, stíhají?

pátek 25. prosinec 2009 11:25

aneb vzpomínka před a štědrovečerní. Tak by mohl znít podtitul zprávy o mém prožití nejsvátečnějšího dne v roce.

Dospěla jsem do stádia, kdy i v době všeobecného nestíhání už pro mě předvánoční čas není honičkou. Z půli to není vůbec mojí zásluhou. Neviditelná ruka trhu vyskládala plné regály lískových oříšků, strouhaného kokosu, buráků do marokánek, pomerančů, banánů a mandarinek na ovocné mísy, nejneuvěřitelnějších hraček pro děti od batolat po puberťáky. Honičku „obchodovou“ jsem si díky tomu všemu  mohla odpustit a veškeré dárky jsem si v předstihu pěkně zabalila.

Tu domácí honičku jsem si nepřipustila ne díky nějakému „zdravému rozumu“, zdravějšímu, než má většina pořádkumilovných osob ženského pohlaví a který jsem mívala spoustu předchozích let i já sama. Co to budu literárně opisovat – prostě a jednoduše jsem zestárla. V mé domácnosti se už nebatolí, neběhají, nic nevyrábí, hračky neroztahují a šatstvo nešpiní děti. Tři čtvrtiny vánočního cukroví pečou dcery za nezanedbatelné pomoci mých vnoučat. Zbývající tři druhy jsem upekla „levou zadní“ a v klídku.

Navíc se mi, bohužel, přestaly v koutech a pod nábytkem tvořit chomáčky psích chlupů a zmizely i psí misky s věčným bincem dokola. Jako člověk rozumný (pokud se to dá říct i o blondýně) jsem se snažila smutek téměř sterilního prostředí vyložit jako obrovskou výhodu, o jaké jsem před desítkami let jen snívala. Honička „domácí“ se tedy taky nekonala.

Dopoledne včerejšího Štědrého dne jsem namísto přelešťování vyleštěného nábytku, výroby bramborového salátu a vzdychání, že stále nestíhám, zajela na hřbitovy za svými rodiči a tchýní, pak už jen za mladými užívat si poetiku čekání na Ježíška korunovanou „rozzářenýma očima“  dětí.

Ale jakoby se veškerá ušetřená a kdesi nastřádaná „honička“ chtěla svátečního dne účastnit se mnou. A tak ke mně přišla, myslím, že Slováci tomu říkají, „hnačka“. Dělala mi společnost celé odpoledne, byla se mnou u nádherně prostřeného stolu i u stromečku. Neopustila mě, když jsem po rozbalení všech dárků zjistila, že vnučka marně čekala na sanitku, jež se jí tak líbila v hračkářství a já ji při svých  nestresových přípravách zapomněla nezabalenou doma ve skříni.

Po cestě domů jsem na křižovatkách chytila zelenou vlnu. A tak vězte, že moje vyprávění má šťastný konec, stíhala jsem!

Dívám se v TV na pohádku. Štěstí je v ní krásné jak Libuška Šafránková...

 

Svatava Nováčková

Poslední články autora

vladimir bosakPřístup zakázan12:566.1.2010 12:56:31
jitkaNestíhám23:5028.12.2009 23:50:30
NULIMilá Svatavo,22:1326.12.2009 22:13:10
SvatavaPane Jirko B.,09:4726.12.2009 9:47:36
josef hejnaPaní Svatavo,08:5826.12.2009 8:58:40
ANanakJá su tak rád,21:1425.12.2009 21:14:52
SvatavaPaní Ello,20:2225.12.2009 20:22:22
Elladobrý večer,20:0625.12.2009 20:06:28
SvatavaMirku,18:5425.12.2009 18:54:04
Mirek T.Paní Svatavo,18:3425.12.2009 18:34:36
PepeRe: Karma,15:5725.12.2009 15:57:39
jan lněničkaKarma,15:3125.12.2009 15:31:30
zuzanapřeju úspěšné stíhání...14:0725.12.2009 14:07:21
SvatavaS názorem pana Krále12:2425.12.2009 12:24:37
Ivo"NARODIL SE SATANAŠ, RADUJME SE"11:5125.12.2009 11:51:08

Počet příspěvků: 18, poslední 6.1.2010 12:56:31 Zobrazuji posledních 18 příspěvků.

Svatava Nováčková

Svatava Nováčková

"Proč cestujeme? Mimo jiné i proto, abychom potkali nové lidi, kteří si nemyslí, že nás jednou pro vždy znají; abychom ještě jednou zkusili, co v tomto životě dokážeme - i tak je toho už jen málo". Max Frisch, Deník 1946 - 1949

Prvotní a jediný důvod mého přihlášení se na blog už dávno pominul a já zůstala. V psaní jsem našla zalíbení...

REPUTACE AUTORA:
9,56 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Oblíbené blogy

  • Jarka Jarvis
  • Jan Vargulič
  • Mirek Toms
  • Vašek Vašák
  • Marek Trizuljak

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.