Říše kamenných sokolů

čtvrtek 22. červenec 2010 06:30

17. den (9. 4. 2005)  Klasický začátek, že VJPr (to „er“ je tam pro kolegu Tomse), si můžu odpustit jednak proto, že už je to nuda, za druhé proto, že Katka spící v obýváku už se budí taky, i když je teprve půl šesté. Dřív než začnu slídit, jestli na mě od večeře zbylo alespoň křidélko, nakouknu z okna. Včera jsme přijeli za tmy a zvědavost je mi vlastní. Stojím v němém úžasu!

Musím hned ven. Pod okny je hluboká roklina a v ní se válí mlhy. Okolí je překrásné, fotím a vstřebávám tu nádheru skal. Vždyť jsme taky ve Východním Transvaalu!

skala1.jpg

skala2.jpg

skala3.jpg

skala4.jpg

Odjíždíme v 6,30 a první zastávka je na vyhlídce, pod námi mlha, nedohlédneme až na dno. Přesto to stojí zato. Takové scenérie musí předčit vaše očekávání ať chcete nebo ne.

cedule.jpg

Procházíme dál rainforest, je to tak romantické... rainforest.jpg

fotím pavučiny s vodními krůpějemi a jsem naměkko.

pavucina.jpg

Pak pokračujeme na Blyde River Canyon. Jak to popsat, abych se neopakovala? Čeština je košatá řeč – už tu mám „překrásné“, „nádhera“, tak dobře – úžasná podívaná je to!

canyon.jpg

/Tak vypadá třetí největší canyon světa.../

canyon1.jpg

canyon2.jpg

Projíždíme výstavními městečky, která vypadají jako botanické zahrady. Z nich nejkrásnější se mi jeví Tzaneen. Ale udělat za jízdy slušnou fotku, když Katka ví, kolik toho máme před sebou, to je kumšt. Nezastavujeme, máme zpoždění... (jak pravil klasik českého filmu).

Někde po cestě nakupujeme v marketu, ale opět je to hrůza. Na zabití! Dáváme si kafe v podniku u bílého majitele. On nemožný, kafe příšerné.

Hranice JAR přejíždíme v pohodě, ale na zimbabwské straně čekáme celé dvě hodiny. V autě máme obrovský meloun, já pytel pomerančů a pět mang. Měníme peníze od veksláka. Za mých 460 R dostávám 57tis. Z$. Za 1 USD dává 12tis. Z$. Čekání je nepříjemné, jakoby všichni slepci celé země sem byli přivedeni svými žebrajícími dětmi. Konečně jsou naše formality vyřízeny a jedeme, jedeme...

mapa.jpg

Cesta je dlouhá, Katka si to hasí jako ďas. Naštěstí máme Helenku, bezednou studnici zážitků, vědomostí a humoru. Ráno se sice zlobila, že jsme se nikdo nezeptali, jak se hoši vyspinkali (vzpomínáte zajisté na Bartolomea, George a Henryho, kteří s námi cestují a nocují). Tak jsme se předstírajíc neutuchající zájem zeptali, jakpak se kluci vyspali? „Dobře se vyspinkali“. A byl klid. A pak už vidíme naše první baobaby. Nádherné stromy! Potom Katka hlásí, že jsme pokořili 5 000 km od počátku našeho putování.

Ubytováváme se v chatičkách, za nimiž rostou obrovské aloe a kaktusy. Jak se ta africká příroda stále mění! I když je kuchyňka bez nádobí a bez spotřebičů, umíme se obejít. Vlastně za celou dobu nikdo z nás na nic nereptal, nestěžoval si, všecko bereme tak jak to přichází  a vždycky si najdeme nějakou tu lepší stránku a nad problémy se povzneseme.

18.den (10. 4.2005)

V šest ráno jsem vzhůru, je krásně a já si fotím východ slunka.

vychod.jpg 

Sbalená jsem natotata, ale odjezd máme naplánován až na osmou, takže snídám studené kafe (když není jak uvařit vodu, proč si neudělat frapé) na terásce zalité východním sluníčkem. Pak jdeme na chvíli k hrošímu jezeru. Krásně tu kvete plumerie. A samozřejmě voní. Víte, jak nádherně voní?!

Odjíždíme z Kyle Viev holiday resort na Great Zimbabwe. Zaplatíme vstupné a průvodkyně nás vede původním kamenným schodištěm na „akropoli“.

great1.jpg

great2.jpg

great3.jpg

Dělá nám výklad, Vašek leze nahoru a já taky. Ostatní se tam neodváží (pozn. lézt „nahoru“ není zakázáno, není to prznění národní kulturní památky, jen je to trošku nepohodlné a každému se tam nechce). Výklad je dlouhý, procházíme všechny části. Je tu úžasný výhled do krajiny i na zbytky „královnina paláce“, ke kterému posléze přecházíme. Je to opět velice působivé. Falickou věž jsme samozřejmě znali z literatury, neb jsme se na cestu dobře připravovali.

falus.jpg

great4.jpg

Okolí obchůdku je velmi upravené a pobíhají tady opice. Procházíme muzeum s originály kamenných sokolů (dnes jsou znakem země), ale bohužel zde nesmíme fotografovat. Veliká škoda, že „Říši kamenného sokola“ od Wilbura Smitha jsem objevila a jedním dechem přečetla až po svém návratu domů. Určitě bych si pohled na kus historie Rhodesie prožila ještě emotivněji (prostě bych tam bulila). Ale zpět do reality. Nedaleko je u silnice trh. Koupila jsem ubrus a žirafku na podpírání knížek na polici. Lidé jsou tu velmi chudí a vděční. Lenka dává někomu své tričko.

protea.jpg

Zastavujeme a v krásném hotelu (jaký kontrast!) jménem PROTEA si dáváme kávu. Stojí nás 15tis. Z$. Je teplo, svítí sluníčko. V 16 hod. přijíždíme do Bulawaya. Stavíme před cukrárnou a pekárnou. Na ostatní čekám na sluníčku, i když si asi spálím ramena. Policie ostražitě hlídá, protože se tu prý strašně krade. Katka nás už předem varovala. Město je velice čisté, málo lidí, žádná auta. Snad proto, že je neděle? Nevíme.

hnizda.jpg

/Kdo nepoznal - jsou to hnízda snovačů/

Brzy přijíždíme do farmhouse, kde budeme ubytovaní. Ale je tu naprosto pusto, sahám na kliku a dveře recepce se přede mnou otevírají. Není zamčeno. Jako by to tady všichni opustili, nebo vymřeli. Venku bazén s hnijící vodou... Zdá se mi, že jsem se ocitla v Hitchcockově filmu. Mizí i Katka, ale po nějaké době se vrací i se správcem. Dostáváme k dispozici tři chatičky, do nichž nám dvě černošky ihned přinášejí nádobí a ledničku. Já mám i adaptér, abych si nabila kameru. V provizorním baru jen pro nás si dáváme pivo Zambezi a píšeme deníčky.

Svatava Nováčková

Jan za chrta dánMusím bohužel spěchat07:2423.7.2010 7:24:51
SvatavaMilý Jene,22:2822.7.2010 22:28:08
Jan za chrta dánMilá paní Svatavo20:5322.7.2010 20:53:16
RudolfČtu, prohlížím...16:1322.7.2010 16:13:01
SvatavaMirko, další rok14:3822.7.2010 14:38:13
P. KrejčíHernajs,13:1522.7.2010 13:15:52
NULIChjo, Ty jsi ale nenasyta!12:4122.7.2010 12:41:32
SvatavaDíky za pochvalu fotek,12:3122.7.2010 12:31:54
VanekSkoda11:4022.7.2010 11:40:21
VanekNadhera11:3222.7.2010 11:32:45
Mirek T.Je to těžké, Svatavěnko,10:4322.7.2010 10:43:38
zuzanazajicovaty fotky...10:2922.7.2010 10:29:44
janvarguličTak zase07:5422.7.2010 7:54:42

Počet příspěvků: 13, poslední 23.7.2010 7:24:51 Zobrazuji posledních 13 příspěvků.

Svatava Nováčková

Svatava Nováčková

"Proč cestujeme? Mimo jiné i proto, abychom potkali nové lidi, kteří si nemyslí, že nás jednou pro vždy znají; abychom ještě jednou zkusili, co v tomto životě dokážeme - i tak je toho už jen málo". Max Frisch, Deník 1946 - 1949

Prvotní a jediný důvod mého přihlášení se na blog už dávno pominul a já zůstala. V psaní jsem našla zalíbení...

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Oblíbené blogy

  • Jarka Jarvis
  • Jan Vargulič
  • Mirek Toms
  • Vašek Vašák
  • Marek Trizuljak

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.