Království za židli

neděle 24. duben 2011 09:44

V příštím životě bych chtěla být hlemýžděm. Pravda, tahá s sebou sice po světě svůj dům, radostí si neposkočí, do kroku nepřidá. Ale kdo má dům, má v něm určitě i židli.

Nemusíte být stařenkou nad hrobem, abyste potřebovali ulevit svým nohám i zádům a jste-li na návštěvě, mohli se tam posadit. A když na tu návštěvu jedete čtyři sta kilometrů a navíc do porodnice, nenapadne vás vzít pod paži skládací židli.

Abych nekřivdila, na plzeňském šestinedělí můžete s novopečenou rodičkou klábosit sedíc v pohodlném křesílku u její postele. Když je vaše vnučka nedonošená a její maminka se přestěhuje o patro výš jen jako doprovod, situace se mění. Je v pořádku, že vám vnouče ani přes sklo neukážou, i kdybyste přiletěli přes půl zeměkoule. Ale že na chodbě fakultní nemocnice není žádná lavice a v 15,57 hod. vás bufetářka vyrazí, aby mohla úderem čtvrté vypadnout domů, to nás zaskočilo.

Postávaly jsme s dcerou ve vestibulu, přešlapovaly z nohy na nohu a já pozorovala dění venku za sklem. Z druhé strany vchodových dveří stojí popelník. U něho se střídaly těhotné pacientky s obrovskými břichy a labužnicky vyfukovaly cigaretový kouř. A taky rodičky s čísly na zápěstích. Ta je spojovala s růžovými miminky kdesi v útrobách porodnice. A ještě něco je spojovalo – nikotin. Přemýšlela jsem, zda moji mrňavou vnučku třeba nepřikrmují takovým „obohaceným“ odstříkaným mlékem.

Ale zpět k sedacímu nábytku. Kdybychom byly v Africe, složily bychom se na zem. Ve fakultní nemocnici člověk (byť vesničan z krajského příhraničního města) očekává alespoň jakous takous pryčnu před uzavřeným oddělením nebo v tom novém moderním vestibulu. Za spravedlivé považuji to, že ani kuřačkám a jejich pertnerům i starším dětem nebylo dopřáno většího pohodlí než nám. Snad jen ten venkovní čerstvý vzduch...

Ale už je to za námi, přežily jsme. Asi těch moravských babiček a tetiček do takové porodnice moc nepřijíždí a domorodcům současný stav vyhovuje. Tak co se jim do toho pletu, že?

prani.jpg

 

Svatava Nováčková

NULIJako všichni ostatní -09:1329.4.2011 9:13:45
majapřidávám se22:0628.4.2011 22:06:43
ZdeněkBlahopřání15:3128.4.2011 15:31:12
AtkaDevítka13:4426.4.2011 13:44:24
Lukasporodnice Plzeň22:5925.4.2011 22:59:26
SvatavaMirku, tak jsem honem19:0525.4.2011 19:05:40
Mirek T.Velikonoční pozdrav Tobě i Julince18:4825.4.2011 18:48:44
josef hejnaJá už Julince přál.18:2325.4.2011 18:23:12
zuzanazajicovai já přeju19:0924.4.2011 19:09:03
Lída V.Ať Julinka vzkvétá!!14:1824.4.2011 14:18:49
Jan za chrta dánOtevřel jsem Váš článek a posílám nejen karmu,14:1624.4.2011 14:16:12

Počet příspěvků: 13, poslední 29.4.2011 9:13:45 Zobrazuji posledních 13 příspěvků.

Svatava Nováčková

Svatava Nováčková

"Proč cestujeme? Mimo jiné i proto, abychom potkali nové lidi, kteří si nemyslí, že nás jednou pro vždy znají; abychom ještě jednou zkusili, co v tomto životě dokážeme - i tak je toho už jen málo". Max Frisch, Deník 1946 - 1949

Prvotní a jediný důvod mého přihlášení se na blog už dávno pominul a já zůstala. V psaní jsem našla zalíbení...

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Oblíbené blogy

  • Jarka Jarvis
  • Jan Vargulič
  • Mirek Toms
  • Vašek Vašák
  • Marek Trizuljak

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.