Mlčeti zlato...

středa 9. listopad 2011 07:07

Nedávno jsem se probírala fotografiemi, jež jsem pořídila v jihovýchodní části spojeného království a při tom mně přišlo na mysl, proč já jsem vlastně svůj tehdejší pobyt nezdokumentovala písemně? No proč, tehdy jsem ještě nebyla blogerkou!  

V hlavě už jsem ale měla rozhodnutí, že překonám sama sebe a pojedu pracovat do Etiopie. Však vy víte, že mi chybí pud sebezáchovy...

Jediný strach mi naháněl fakt, že se tam nedomluvím. S „Načevála túčka zalatája“, či „Va glubině sibírskych rud chranítě górdoje těrpjénije“ díru do afrického světa neudělám.

A tak jsem si vygůglovala Fifty plus. Co to je? Třítýdenní kurs v anglické škole, kde normálně studují mládežníci z celého světa. Jen na jaře a na podzim jsou mezi ně vpuštěni senioři. Ve Student agency mě uklidnili, že základní znalost angličtiny je  dostačujícím kritériem pro podniknutí takové výpravy za dalším vzděláním. Ovšem co si pod tím anglický jazyk ovládající mladý muž za přepážkou představoval, to mi mělo dojít až na místě samém.

Zaplatila jsem, sbalila kufr, foťák, notebook a sedla do letadla. Jsem dítě štěstěny, takže jsem v Londýně chytila správný vlak a pak v Eastbourne i autobus MHD.

branka.jpg

Nemyslete, že mi byla dopřána intimita hotelového budoáru. Škola své studenty ubytovává v soukromí a schválně nedopouští, aby v jedné rodině bydleli dva žáci ze stejné země. Mými domácími byli staří manželé a ve vedlejším pokojíčku jsem měla i spolužačku. Přijela ze Švýcarska a bylo jí přes sedmdesát.

Už příští den nás ve škole, kam jsem se rozhodla docházet pěšky, mile uvítali hřejivými slovy a písemnými testy. Neměla jsem kam utéct, takže nezbývalo než se ztrapnit. Kantorům samozřejmě nešlo o mou potupu, jen potřebovali 14 seniorek (průměrný věk 65 let) rozdělit do dvou tříd. Byla jsem nejhorší v té horší skupině. A to po celých 21 dnů! Myslím, že ještě Slovinská spolužačka se mnou pokulhávala za celotřídním průměrem. Ostatní, od nás většinou výrazně starší, Švýcarky měly navrch.

trida.jpg 

Trpěla jsem jak pes. Ráno „konverzace“ u pravé anglické snídaně, která naštěstí pro mě nebyla na vidličku.

lavicka.jpg

Pak vyučování, přestávky trávené na zahradě s jedenácti Švýcarkami, Španělkou a Slovinkou pod shovívavými pohledy studentíků různých ras.

prestavka.jpg

Nezapomenutelný byl pan domácí. Na malém dvorečku o velikosti několika čtverečních metrů pěstuje v květináčích a truhlících tu deset ředkviček, tam pár cibulí či lístků salátků chuti pampelišky, na okně naklíčenou řeřichu.

zahradka.jpg

V malé ohrádce pod pletivem několik křepelek. Naše talíře umně okrášloval dary dvorku, čímž samozřejmě vzbuzoval mylný dojem bohatých večeří. Mrňavá vajíčka, která jsme nestihli zkonzumovat, se jednoho dne ocitla v jakési „remosce“ na kuchyňské lince. Trošku to v ní škrabotalo, já jsem normálně zvědavá ženská, takže jsem nahlédla dovnitř. Byla to líheň a pod sklem a pod lampou se postupně klubala křepelčí kuřátka! Už jste to někdy viděli? Byl to zážitek, to vám povím.

Pan domácí, vycítivší mou lásku k živým tvorům, mně pak ukázal přístavek, ve kterém bydlely křepelky, pokud nebyly v zadrátovaném „výběhu“. Měly se pak stát mými vrbami. Před nimi jedinými jsem mohla mluvit "jak mi zobák narost". Poránu a pak i navečer po škole jsem za nimi zašla na kus řeči.

O sobotách jsme společně, obě třídy i s učitelkami, v rámci výuky jezdily na výlety po okolí. Švýcarky podváděly a tajně štěbetaly po svém.

hladina.jpg

krmeni.jpg

 

A v neděli, v jediný volný den v týdnu, sedla jsem pokaždé na autobus, nechala se odvézt pár kilometrů a pak se vracela po zeleném koberci cliffového pobřeží zpět.

majak.JPG

To byl teprve balzám!

louka.jpg

Za celý den jsem nepromluvila ani slovo.

cliff2.jpg

Ovšem můj bídák mozek se snažil a snažil přemýšlet anglicky. Ty bláboly, které skládal dohromady, jsem už naštěstí dávno zapomněla (stejně jako většinu anglických slovíček). A co jediné se mi nadosmrti vrylo do paměti? Věta, kterou anglická lady šetrně oznámí, že se odchází vyčůrat...

Svatava Nováčková

SvatavaNaopak, bledá závisti,12:2815.11.2011 12:28:22
bledá závistmám z toho depku02:3715.11.2011 2:37:12
NULISvatavo, jsi opravdu dobrá,06:2813.11.2011 6:28:11
Lída V.Svatavo,21:5510.11.2011 21:55:27
SvatavaJá bych věděla09:5310.11.2011 9:53:22
janvarguličMinimálně..07:5510.11.2011 7:55:32
Mirek TomsSvatavěnko, ten článek nemá chybu!!!23:199.11.2011 23:19:08
RuzenaTake jsem to zkousela21:369.11.2011 21:36:11
Lída V.Fotky navodí úžasnou atmosféru.18:439.11.2011 18:43:41
SvatavaPane Varguliči,15:449.11.2011 15:44:31
janvarguličMaličká kaňka..13:539.11.2011 13:53:08
Lukcestovatelka11:339.11.2011 11:33:09
SvatavaNaďo, pusťte se10:429.11.2011 10:42:46
ZipNo jo, Seven Sisters...09:459.11.2011 9:45:43
josef hejnaVím o tobě, že jsi romantik a dobrodruh.09:299.11.2011 9:29:19
NaďaJo a fotky08:279.11.2011 8:27:44
NaďaNadšeně klikám,08:269.11.2011 8:26:26

Počet příspěvků: 17, poslední 15.11.2011 12:28:22 Zobrazuji posledních 17 příspěvků.

Svatava Nováčková

Svatava Nováčková

"Proč cestujeme? Mimo jiné i proto, abychom potkali nové lidi, kteří si nemyslí, že nás jednou pro vždy znají; abychom ještě jednou zkusili, co v tomto životě dokážeme - i tak je toho už jen málo". Max Frisch, Deník 1946 - 1949

Prvotní a jediný důvod mého přihlášení se na blog už dávno pominul a já zůstala. V psaní jsem našla zalíbení...

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Oblíbené blogy

  • Jarka Jarvis
  • Jan Vargulič
  • Mirek Toms
  • Vašek Vašák
  • Marek Trizuljak

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.