Odložený dárek - dobrý dárek

středa 10. červenec 2013 20:23

Pod vánočním stromkem našla jsem, mimo jiné, bílou obálku. A v ní voucher, na němž mne vousatý mořský vlk v kapitánské čepici zve na plavbu Děčín - Drážďany. Došlo mi, jak jsem stará! Když dáte dítěti na Vánoce koloběžku nebo třeba šnorchl a za okny máte hromady sněhu, které jen tak nezmizí, jeho radost je zkalená, obličejík protažený.  

 

  

 

Já už jsem (bohužel, nebo bohudík?) ve věku, kdy jsem za každou radost vděčná a těšení, v tomto případě půlroční, mi hodnotu dárku naopak znásobilo. Počítáte správně. Onen půlrok uplynul o minulém, tedy svátečním a prodlouženém, víkendu. 

V období záplav jsem mediální zpravodajství sledovala, stejně jako vy, s lítostí nad postiženými spoluobčany a jejich ztracenými či znehodnocenými majetky, ale navíc jsem přitom ještě trošku sobecky myslela i na sebe. Bude, nebo nebude Labe splavné v den mnou zabukovaného výletu? A bylo!

Jsem osoba samostatná, na toaletu s sebou nemusím tahat kamarádku, ba dokonce moje kulturní či cestovní plány nekrachují na tom, že se mnou nikdo nechce jet. Ovšem kout naší republiky, v němž leží město Děčín a jemuž říkáme České Švýcarsko, nikdo z mých blízkých dosud neznal a tudíž se nabízela myšlenka, že pro tentokrát budu mít alespoň na souši doprovod.

Do přístavního města jsme se díky předchozím pracovním a prázdninovým aktivitám členů dceřiny rodiny sjížděli ze tří míst. Já s vnučkou jsme jely vlakem a část cesty jsme měly absolvovat s Janem Pernerem, ale dotyčný zřejmě opět cestoval inkognito, na což už jsem zvyklá. A tak jsem mohla mezi obracením listů v rozečtené knize pozorovat jiného pasažéra. Nechal se i vyfotit a když jsme v Kolíně vystupovaly, dostala jsem na památku píšťalku.

 pistalkar.jpg

Hlásím, že po dobu jízdy se už nic mimořádného nestalo. Že vozy byly nové, čisté a překlimatizované, díky čemuž jsem v Ústí vystupovala promodralá a s rozkoší nasedla do sluncem vyhřáté lokálky, o tom jsem vám neměla v úmyslu žalovat.

odjezd.jpg

S více než půlhodinovým zpožděním vyrazily dvě lodě. Nabízí se napsat z "domovského přístavu", leč pluli jsme pod německou vlajkou. Nedalo mi to (co kdyby se mě zvídavý čtenář zeptal "Proč?!") a zašla jsem se informovat. Loď Elbe Star byla sotva zakoupená a ještě nepřepsaná na nového, českého, vlastníka. No, jestli mají lodní dopravní inspektoráty stejné problémy jako ty pro motorová vozidla, pak se tomu nedivím. 

Byl to pro mě zvláštní pocit, ale na tu černo-červeno-žlutou vlajku jsem si za čas zvykla a dokonce vzpomněla na Mirka Tomse. Ten by byl na palubě jako doma!

 d.jpg

Proplouvali jsme krásnou krajinou, nemohla jsem se vynadívat a vynafotit. Některé rodinky na horní palubě zatím hrály "Město, jméno, zvíře, věc" a skalní stěny či lázeňská města jim byla ukradená...

 bad1.jpg

Ale proti gustu žádný dišputát. Pivo nám roznášeli správně vychlazené, víno zřejmě taky. Na lodi vládla dobrá nálada...

 j.jpg

 k2.jpg

m.jpg

Přiznávám, že šířka Labe mě malinko zklamala. Očekávala jsem tok poněkud mohutnější. Břehy jsou na mnoha místech tak nízké, že jsem neměla problém představit si záplavovou vodu v dosud ještě větraných a dosoušených objektech. Okolí domů, zvlášť na německé straně státní hranice byla perfektně uklizená, na "územích nikoho" stále ležely vyvrácené stromy, v korunách těch, které vydržely povlávaly cáry igelitů...

 

postylka.jpg

Smutnou připomínkou byla na břeh vyvržená dětská postýlka...

Ale to už se blížíme k Drážďanům.

draz1.jpg

Co z nepřeberného množství fotek mám vybrat? Vždyť ty klasické si můžete vygooglovat. Proto dovolte jen pár detailů, abyste mi věřili.

draz2.jpg 

lampa1.jpg 

cz.jpg

To malé černé je taky anděl, nebo spíše čertík?

lucerny.jpg

 

vez1.jpg

Po dvouhodinové procházce městem (já vím, že to bylo málo) se stejnou cestou (jak taky jinak?), ale se sluníčkem v zádech vracíme zpět.

p1.jpg

 

veze.jpg 

A zazvonil zvonec

zvon1.jpg

a pohodové plavby je konec...

v2.jpg

Ježíšku, ještě jednou děkuji. Bylo to krásné!

P. S. Pozor, výletoblog bude pokračovat. Pravčickou bránu si přece nenechám jen pro sebe!

 

Svatava Nováčková

Poslední články autora

NULITak to jsem ráda, že jsem16:2127.7.2013 16:21:18
Marek TrizuljakPěkná reportáž z cesty - plavby10:1011.7.2013 10:10:36
josef hejnaSvatavo, na mne sis zase nevzpomněla.09:3011.7.2013 9:30:59
Lída V.Jéžiš, Svatavo,08:3111.7.2013 8:31:05
Lída V.Svatavo,23:4810.7.2013 23:48:02
SvatavaLído, v dobách našeho22:1610.7.2013 22:16:32
Lída V.Svatavo, udělala´s mi radost:22:1110.7.2013 22:11:56
SvatavaEmo, děkuji21:2410.7.2013 21:24:47
Mirek T.Milá Svatavěnko,21:1310.7.2013 21:13:52
Ema HrabákováNádhera20:4910.7.2013 20:49:33

Počet příspěvků: 10, poslední 27.7.2013 16:21:18 Zobrazuji posledních 10 příspěvků.

Svatava Nováčková

Svatava Nováčková

"Proč cestujeme? Mimo jiné i proto, abychom potkali nové lidi, kteří si nemyslí, že nás jednou pro vždy znají; abychom ještě jednou zkusili, co v tomto životě dokážeme - i tak je toho už jen málo". Max Frisch, Deník 1946 - 1949

Prvotní a jediný důvod mého přihlášení se na blog už dávno pominul a já zůstala. V psaní jsem našla zalíbení...

REPUTACE AUTORA:
9,57 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Oblíbené blogy

  • Jarka Jarvis
  • Jan Vargulič
  • Mirek Toms
  • Vašek Vašák
  • Marek Trizuljak

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.