To by v tom byl čert!

neděle 15. září 2013 17:14

Abych taky něco nenašla! V televizi o nich mluví, co mluví, oni je i ukazují. Jsou jich koše, kila, asi i metráky. Praváků - krásných, nečervivých, s kloboučky ze sametu...

Vyrazila jsem dnes ráno. Nikoliv za kuropění, jednak abych na to viděla, druhak nebylo jasné, jestli zas nebude pršet. Svá místa nemám. To můj děda, nebo i tatínek, ti je měli, tam oni nacházívali... 

Každý normální hřibař (pozor, u nás na Moravě se nechodí na houby, nýbrž na hřiby - viz. slovníček za článkem) bere s sebou košík a nůž. My, nenormální, ještě foťák. Kdybych to s ní uměla, strčila bych do kapsy i buzolu, neb mi bylo jasné, že se zase ztratím. Auto jsem nechala na lesním parkovišti mezi ostatními, ale do lesa jsem se vnořila zcela bez rozmyslu doufajíc, že to nějak dopadne. Často si říkám, že si vygoogluju, jak vznikl název Chřiby. Není určitě odvozen od slova hřiby, protože praváků jsem tam ve svém dlouhém životě našla jako šafránu. 

muchomurky.jpg

Pro potěchu oka mi hned zkraje zapózovaly červené muchomůrky a já už ten foťák nechala zavěšený na krku, i když mi příšerně překážel. Pustila jsem se cestou strmou v přesvědčení, že jsem jedinou lidskou bytostí, která do toho strku leze po čtyřech. Že všichni ostatní, kterých byl samozřejmě plný les, zvolili pohodlí a já budu jen sbírat a okrajovat... Víte, co je hrozné? Když s košíkem v jedné ruce a houpajícím se foťákem třicet čísel pod vaší bradou se pomocí pravice zachytávající se vyčnívajících kořenů vyškrábete nahoru a tam na vás čeká rozkopnutá houba - znamení, že teritorium je prolezeno kýmsi před vámi. "Zpátky půjdu lesní pěšinou, které se všichni vyhnuli a jež je jisto jistě lemována praváky", pomyslela jsem si. 

koreny.jpg

K mému velikému potěšení a nabuzení do dalších kilometrů, uviděla jsem přímo nad sebou hříbka! V mé slepé naivitě jsem jej považovala za první vlaštovku z hejna dalších. I pořídila jsem dokumentační fotografii a láskyplně jej uložila na dno dosud prázdného košíku.

hrib.jpg

Les byl plný hub nejrůznějších velikostí, barev i ochoty či potřeby družit se.

fialova.jpg

Někteří jedinci si rostli sólo, možná jen vystrčeni na hanbě, jiní tvořili masu, jakoby sešikováním chtěli bránit svému sběru. To se jim také povedlo, ale já spíš myslím, že to bylo tím, že jsou nejedlé.

sede.jpg

Paběrkovala jsem. Tu suchohřib, tam babka, taky klouzek se dobře neschoval. Praváci žádní a v duchu jsem volala po bedlích.

velka.jpg

Jak si ten parádník mohl myslet, že je nenápadný? Listí ještě nežloutne a tak ta jaho maskáčová kombinéza svítila do daleka.

mlok.jpg

shluk.jpg

Vyfotila jsem spoustu "sukýnek" na větvích a pařezech, ale nejsou k publikování. Tak aspoň tyto:

sukynky1.jpg

 

sukynky2.jpg

Po dvou hodinách jsem usoudila, že nastal čas návratu. Nesypala jsem drobečky, ani špagát neodmotávala. Nezbylo mi, než zhruba vytyčit směr. Jenže našla jsem pár bedliček a konečně i něco smrčků zahlédla. Média hlásila, že hřiby rostou ve smrčí! Klidně bych se po břiše plazila, kdyby tam byly. Naštěstí pro mě stromy byly vysoké a já nemusela ani hrbit hřbet. Ovšem směr byl zase ten tam. Co oko nevidí, ucho zachytí. Napnula jsem slechy a opravdu, silnice byla kdesi pode mnou.

Prodrala jsem se vysokou, deštěm polehlou trávou mýtiny a na kraji, v husté houštině (to je blbost - každá houština musí být hustá, jinak by to nebyla houština) uviděla tu největší bedlu mého života! Byla nádherná a já sváděla boj sama se sebou, jestli jí zachránit život, nebo ji vzít s sebou. Pak jsem si představila tu hordu slimáků, kteří už si na ni brousí zuby (další blbost, slimáci určitě zuby nemají), aby ji postupně konzumovali a do křoví pro ni vlezla. Škoda, že byla na nefotitelném místě. Měla bych pro vás poetický obrázek. Nedá se nic dělat, musíte vzít za vděk tvrdou realitou.

obed.jpg

Ne, "kam s ní", ale "jak tam s ní"? Toť otázka!

zlomek.jpg

Prach jsi a v prach se obrátíš...

trosky.jpg

Moravsko - český slovníček:

hřibař = houbař

jít na hřiby = jít na houby

najít praváky = najít hřibovité houby

najít houby = najít h...o, resp. NIC

 

Svatava Nováčková

Ed28hm...17:3228.9.2013 17:32:10
RBPěkný článek, pobavil.08:3722.9.2013 8:37:35
NULIMy to máme doma rozdělené,19:0017.9.2013 19:00:29
La.MichaelaKrása,milá Svatavo.20:2916.9.2013 20:29:45
Jirka B.Houby nemají logiku16:0116.9.2013 16:01:34
josef hejnaJá udělal čtyřdenní spanilou jízdu09:2016.9.2013 9:20:51
SvatavaTolik práce06:1416.9.2013 6:14:10
Lída V.Svatavo, karma!21:0315.9.2013 21:03:55
SvatavaCo bych se zlobila20:5215.9.2013 20:52:07
Marek TrizuljakSrdce houbařovo plesá20:4215.9.2013 20:42:55
SvatavaSe Zuzanou to mám odzkoušené,20:2815.9.2013 20:28:42
Mirek T.Svatavěnko, to Ti závidím,19:0015.9.2013 19:00:25
zuzanazajicovamoc pěkný článek18:5315.9.2013 18:53:21

Počet příspěvků: 13, poslední 28.9.2013 17:32:10 Zobrazuji posledních 13 příspěvků.

Svatava Nováčková

Svatava Nováčková

"Proč cestujeme? Mimo jiné i proto, abychom potkali nové lidi, kteří si nemyslí, že nás jednou pro vždy znají; abychom ještě jednou zkusili, co v tomto životě dokážeme - i tak je toho už jen málo". Max Frisch, Deník 1946 - 1949

Prvotní a jediný důvod mého přihlášení se na blog už dávno pominul a já zůstala. V psaní jsem našla zalíbení...

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Oblíbené blogy

  • Jarka Jarvis
  • Jan Vargulič
  • Mirek Toms
  • Vašek Vašák
  • Marek Trizuljak

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.