Když čtení studí

pondělí 3. únor 2014 17:30

Je pondělí a já jsem začala svůj nový důchodcovský život tím, že jsem  

 

a)      Zašla na obhlídku krámku s názvem Dobroděj. Tam můžete zcela zdarma nanosit všecko, co vám doma překáží v šuplících, ve skříních (neb se to nenapravitelně srazilo o dvě čísla a vy do toho už v žádném případě nezhubnete), v botnících i kredencích. Druhým krokem bude čistka ve výše uvedených zákoutích bytu a odvoz těchto pokladů, aby je provozovatelé charitního obchůdku zpeněžili a výtěžkem obšťastnili potřebné.

b)      Navštívila naši krajskou knihovnu, abych se zde (hurá, za seniorský poplatek!) zaregistrovala. V posledních dnech, když už jsem si zvykla za prvé na fakt, že zákazníci marně cloumají dveřmi a čučí na mě, jak kupím hromady knížek, které třídím podle dodavatelů, za druhé na to, že prodejna už nebude moje, začala jsem řešit problém, kde budu brát knížky na čtení?! Odpověď byla nasnadě – v knihovně přece.

Zaregistrovala jsem se, přibyla mi další z mnoha a mnoha nejrůznějších karet a k ní samozřejmě i  heslo k zapamatování, ale to bylo to poslední, co jsem zvládla s uspokojením. Nové prostory v bývalém areálu Baťových závodů jsou obrovské, studené, neosobní, vše v tmavě šedé barvě, sem tam černá. Na každém kroku počítač, z něhož se dozvíte, že vámi hledanou knihu stejně nemají, neb je vypůjčená, nebo ve fundusu jiné pobočky a knihovny si ji, jako dítka jedné matky, mezi sebou nemohou vyměňovat. Bloudila jsem tím studeným kovovým hangárem jak pokusná myš v laboratorním labyrintu.

Domů jsem si nakonec odnesla pouze dva exempláře a jeden titul, kvůli kterému jsem tam vlastně šla, jsem si objednala, protože jej má zrovna kdosi vypůjčený. Za pětikorunu mi dají vědět, až bude knížka k mání…

A tak už dnes, první pracovní den poté, co jsem moje malé (pouhých  100 m2) knihkupectví  předala do nových rukou, nostalgicky vzpomínám, jak jsem žánry měla rozdělené ještě na podskupiny, aby zákazníci netápali. Aby mezi trillery nemuseli přeskakovat romantické slaďáky či historickou prózu a naopak.

Jasně, abecedu umím i s počítačem si poradím, ale stejně zkusím zajet do některé pobočky na periferii města, kde bude třeba útulněji, přehledněji a lidštěji.  A už přestávám prudit a jdu si fakt radši číst…

Svatava Nováčková

ZuzkaS městskými knihovnami16:464.2.2014 16:46:36
SvatavaTen člověk je možná nemocný,09:384.2.2014 9:38:39
janvargulič..mezi kupami knížek..07:204.2.2014 7:20:48
zuzanazajicovaMěstská knihovna19:303.2.2014 19:30:39
SvatavaZvyknu si, já vím18:483.2.2014 18:48:16
ZuzkaPlatí vždy18:463.2.2014 18:46:13
Naďa DéJá mám zkušenosti,18:403.2.2014 18:40:16

Počet příspěvků: 11, poslední 5.2.2014 17:10:27 Zobrazuji posledních 11 příspěvků.

Svatava Nováčková

Svatava Nováčková

"Proč cestujeme? Mimo jiné i proto, abychom potkali nové lidi, kteří si nemyslí, že nás jednou pro vždy znají; abychom ještě jednou zkusili, co v tomto životě dokážeme - i tak je toho už jen málo". Max Frisch, Deník 1946 - 1949

Prvotní a jediný důvod mého přihlášení se na blog už dávno pominul a já zůstala. V psaní jsem našla zalíbení...

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Oblíbené blogy

  • Jarka Jarvis
  • Jan Vargulič
  • Mirek Toms
  • Vašek Vašák
  • Marek Trizuljak

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.