Zdá se, že jsem chlap

úterý 25. únor 2014 13:19

Kolega Mirek Toms mi právě svým článkem vnukl inspiraci. Jeho ženu trošku znám, souhlasím s jeho pohledem na ni a troufám si ji také označit za vzorovou manželku. S čím ale nesouhlasím, je tvrzení, že právě muži jsou těmi, jimž často chybí druhá signální nervová soustava. Mně chybí taky, takže jsem buď přírodní úkaz, nebo chlap.

 

 

 

Už osm let jsem samostatnou ekonomickou jednotkou. Nemusím řešit, kdo mi snědl z lednice vajíčka určená do buchet, vypil mléko nebo odmotal poslední centimetry toaletního papíru. Co si domů přitáhnu, to mi nikdo nespotřebuje. Jenže ani nepřidá… Co se jídla týče, často experimentuji, nebo chtě nechtě znovu převlékám domácí ohoz za štrapáční a vracím se do víru velkoměsta pro pár krajíčků chleba. Že byl kdysi i v mrazáku? No ano, ale já s Alzheimerem jsme ho už dávno museli vyštrachat, abychom neusínali hladoví.

Jako chlap jsem se opravdu nenarodila. Když jsem měla v domě další čtyři hladové krky a k nim nějaké to psisko, druhá signální mi fungovala dokonale. Taky v té době nebyly supermarkety, navíc otevřené i o víkendech do nočních hodin.

Zdá se mi, že jsem o tu ženskou předvídavost a smysl pro plynulé zásobování nepřišla úplně. Jen se mi trošku popletly komodity. Právě v těchto dnech je to zcela evidentní. Jednak na mě leze jaro, druhak mám před sebou v blízké budoucnosti stěhování. I začala jsem s úklidem spočívajícím ve vytváření

  • tříděného odpadu (největší podíl z obsahu šuplíků, skříní, skříněk, polic a poliček),  
  • hromádek a pytlů s pracovním názvem „ještě by se to někomu někde mohlo hodit“,
  • zbytku, bez něhož se fakt, ale fakt nemůžu obejít.

Jsem optimistka a pevně věřím, že poslední skupinu svážu do malého ranečku, který si jako Honza přehodím přes rameno a vyrazím s ním k novému domovu.

Ale vraťme se k té údajné druhé signální nervové soustavě, která v mém případě nějak zplaněla, nebo co se to s ní stalo. Nepřejte si vidět ty desítky a desítky zavařovacích sklenic, květináčů a jiných obalů, krabiček a košíčků, zbytků látek… O oblečení a obutí, které jsem pár let neměla na sobě ani nemluvě. To všecko dřímá v mé domácnosti v záloze, že by to třeba ještě mohlo být použito. Ale kdy a kým?! Místo chleba si to nenamažu, tak to poletí z domu.

P.S. Mirku, náhradní žárovku jsem nikde nenašla

http://youtu.be/lpmAUVchBeg

Svatava Nováčková

Svatava Nováčková

Svatava Nováčková

"Proč cestujeme? Mimo jiné i proto, abychom potkali nové lidi, kteří si nemyslí, že nás jednou pro vždy znají; abychom ještě jednou zkusili, co v tomto životě dokážeme - i tak je toho už jen málo". Max Frisch, Deník 1946 - 1949

Prvotní a jediný důvod mého přihlášení se na blog už dávno pominul a já zůstala. V psaní jsem našla zalíbení...

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Tipy autora

Oblíbené blogy

  • Jarka Jarvis
  • Jan Vargulič
  • Mirek Toms
  • Vašek Vašák
  • Marek Trizuljak