Blogerská pošta

pondělí 5. září 2016 11:15

Po osmi letech blogerského působení patřím k autorům, kteří zde pamatují lepší časy ve smyslu dobrých čtivých nekonfliktních autorů a sociálně inteligentních diskutérů. Pravda, nemohu zapomenout na výjimku, ale ta samozřejmě potvrzuje pravidlo jinak všeobecné slušnosti. Píšu (fotím) pro radost a rozčiluju se zde také dobrovolně. Že mi BigBloger přinese i materiální užitek, to jsem nikdy neočekávala, ale přišlo to!

 

Opět můj zdlouhavý úvod, omlouvám se a přejdu k meritu věci. Houby „věci“, k důvodu napsat tento článek. V posledním prázdninovém týdnu, kdy sluníčko pražilo a my hlídali jedné dceři dům a psa, druhé moji vnučku, zašli jsme se vykoupat. Sedli jsme si pozdě odpoledne na lavičku u vodní plochy „Štěrkoviště“ v Otrokovicích na Baťově, aby vnučka v klidu slízala zmrzlinu. Sluníčko pomalu ztrácelo na intenzitě a po chvíli jsme sbalili svoje věci a odjeli zkontrolovat dům a vyvenčit psa.

Obé jsme shledali v pořádku a do toho mi zvoní telefon, na druhém konci Lída V., zdejší diskutérka.  Ihned spustila cosi o tom, že jí volal nějaký pán, že našel moji peněženku. Lída žije v Pardubicích a tam já léta nebyla. Zalekla jsem se, jestli takto nepřichází Alzheimer. Nedokázala jsem v prvních okamžicích pochopit, co je realita a kde selhává můj mozek. Nechápala jsem, jak lze skloubit moji peněženku, kterou mám určitě někde v tašce, s Pardubicemi a dokonce Mirkem Tomsem, jehož jméno z jejích úst také zaznělo. Jak jednoduchý příběh ve své složitosti se vyloupl!

Peněženka zůstala ležet na lavičce. Našel ji dobrý člověk (říkejme mu třeba František Dobrota – F.D.) a pojal úmysl ji neprodleně vrátit majitelce. Důkladně ji prolustroval (peněženku). Byla tam suma 1 100,- Kč, kreditní karty (bez PINů), karta pojištěnce a také maličký oblázek z pláže Onassisova ostrova Skorpios, který, když jej budu 3 roky takto nosit, přivodí mi bohatství. Pan F.D. z obsahu peněženky zjistil moje jméno, nikoliv však bydliště. Našel ještě něco. Kousek papíru, poznamenaný několikaletým nošením. Byla to vizitka Lídy V. a na ní telefonní číslo.

Dovolal se zřejmě na první pokus. Lída moje číslo neznala, ale poradila si skvěle. Zavolala pro změnu do Prahy Mirkovi Tomsovi. Ten jí spojení na mě nadiktoval, ona mi zavolala do Otrokovic. Pana F.D. jsem mobilem zastihla ještě u „Štěrkáče“ a zanedlouho už jsem se s ním potkala. Nejsem si jistá, jestli jsem mu pořádně poděkovala. Pokud bude tento článek číst, ještě jednou mu posílám dík za jeho poctivost a rychlost. Ani si nepamatuji jeho jméno, snad se na mě nebude zlobit.

A děkuji Mirkovi i Lídě. Té navíc za to, že mě i rozesmála, když mi oznámila, že nálezce je ubytovaný v hotelu „Baťoh“. Asi si představovala nějakou turistickou ubytovnu - jsme holt příhraničním krajem. Nenechala jsem se ošálit a hned jsem věděla, že se jedná o hotel „Baťov“, Karfíkův Společenský dům postavený v roce 1936 J. A. Baťou.

Článek jsem původně chtěla nazvat „Tichá pošta“, jenže při této hře se předávané slovo změní k nepoznání.  V případě naší „Blogerské pošty“ (vidíte, už mám název!) ke zkomolení nedošlo. Díky poctivému nálezci jsem nemusela blokovat karty, vyřizovat nové, plakat nad ztrátou peněz a hlavně – pořád mám ten kamínek a naději na převeliké zbohatnutí. Je letošní, snad za tři roky ještě budu schopná vyrazit daleko do světa… Pak vám zas udělám pár fotoblogů. 

Svatava Nováčková

Svatava Nováčková

Svatava Nováčková

"Proč cestujeme? Mimo jiné i proto, abychom potkali nové lidi, kteří si nemyslí, že nás jednou pro vždy znají; abychom ještě jednou zkusili, co v tomto životě dokážeme - i tak je toho už jen málo". Max Frisch, Deník 1946 - 1949

Prvotní a jediný důvod mého přihlášení se na blog už dávno pominul a já zůstala. V psaní jsem našla zalíbení...

REPUTACE AUTORA:
0,00 (VIP)

Tipy autora

Oblíbené blogy

  • Jarka Jarvis
  • Jan Vargulič
  • Mirek Toms
  • Vašek Vašák
  • Marek Trizuljak